Velikonoce

Velikonoční pomlázka

Velikonoční neděle tento rok připadá na 27. března. V pondělí je volno, což je fajn, ovšem kdyby se nešlehalo. Tohle šlehání pomlázkou mě nikdy moc nebavilo. Hlavně ještě v době, když jsem bydlela u rodičů. Od samého rána jsem byla nervózní a modlila se, ať už je poledne.

Kluci samozřejmě přišli a nejhorší byl Filip Valentů, který byl velký a silný a měl obrovskou pomlázku, kterou uměl bravurně ovládat.
To byl můj úhlavní nepřítel. A přišel každý rok! Potom, když jsem byla starší, jsme se odstěhovali a Valenta z mého života zmizel.
Objevili se ale zase jiní machři - sousedé, které zajímalo spíše to, co se bude nalévat do sklenic.
Někdy přišly už notně pod parou, takže to bylo spíše trapné. Prostě velikonoční pomlázka nic moc.

Barvení vajíček a další tradice

Jiné tradice jsou ale moc příjemné. Vaření a barvení vajíček je fajn. Vždycky natrháme venku nějaké listy, pak je po jednom přiložíme na vajíčko, omotáme nastříhanou silonkou, uvážeme a vaříme v barevné vodě. Po sloupnutí listu tam zůstane jeho otisk. Takto barvíme vajíčka od mala.
Příjemná je také konzumace mazance nebo velikonočního beránka. Mazanec zvládnu upéct myslím dobře - nešetřím rozinkami, mandlemi ani kandovaným ovocem. Ten pak nesmí chybět na stole, společně s vajíčky, čokoládovým zajíčkem a hlavně jarní květinou.
Je to nejhezčí způsob, jak si pozvat jaro domů.